PODZIMNÍ HNOJENÍ
V podzimním období se rostliny připravují na vegetační klid a přezimování. Ve výživě rostlin toto zohledníme snížením obsahu dusíku v hnojivech, oproti tomu navýšíme obsah draslíku, fosforu a vápníku.
Nezbytným prvkem podzimního hnojení je draslík, ten je v porovnání s ostatními kationty nejlépe přijímán (aktivní i pasívní transport). Draslík podporuje vyzrávání pletiv i kořenového systému - anatomická stavba pletiv s pevnější buněčnou stěnou snižuje mimo jiné riziko napadení škůdci. Správná koncentrace draslíku K+ má velký vliv na osmotickou hodnotu a bobtnání koloidů. Při jeho nedostatku jsou koloidy méně stabilní a ztrácejí schopnost poutat vodu. To je důležité zvláště u protoplasmy, kde tak draslík ovlivňuje vodní režim rostliny zvýšenou hydrofilností koloidů. Tím zvyšuje turgor buněk a rostliny mohou lépe odolávat suchu a nízkým teplotám, vytváří se tak předpoklad úspěšného přezimování rostliny. Zároveň podporuje odolnost rostlin proti houbovým a plísňovým chorobám. Používáme nejčastěji draselnou sůl, síran draselný, PK hnojiva, popř. NPK s nízkým obsahem dusíku.
Fosfor má význam v biochemických reakcích a v přenosu energie, přímo ovlivňuje funkce kořenové soustavy. Rostliny jej přijímají během celého vegetačního období ve formě aniontů H2PO4- nebo HPO42-. Příjem P aniontu probíhá za podmínek, kdy jeho koncentrace v cytoplazmě výrazně převyšuje obsah P v živném prostředí. Z tohoto důvodu je přijímán proti koncentračnímu gradientu (aktivně). V kyselém prostředí je jeho příjem omezován. Doplnění fosforu v půdě ideálně na podzim - Amofos, superfosfát, NPK.
Významnou složkou podzimních hnojiv je i hořčík, který je přijímán rostlinami jako kationt Mg2+, převážně pasivně na základě elektrochemického gradientu, příjem značně ovlivňuje koncentrace jednotlivých iontů v půdním roztoku. V kyselém prostředí je příjem hořčíku omezován, na kyselých stanovištích proto upravujeme aciditu vápněním. Hraje důležitou roli ve fotosyntéze, tvoří centrální atom chlorofylu- je chelátově vázán v porfyrinovém jádře. Spolu se železem Fe3+ příznivě ovlivňuje obsah chlorofylu v rostlině. Hořčík zabraňuje předčasnému žloutnutí listů a hnědnutí jehlic. Příčiny akutního nedostatku hořčíku v rostlinách lze odstranit hořkou solí.
Vápník je důležitým biogenním prvkem, který rostliny přijímají ve formě kationtu Ca2+, výhradním transportním systémem přes xylém, díky čemuž je vápník méně pohyblivým elementem uvnitř rostliny. Proto rostliny vyžadují jeho pravidelný přísun z vnějšího prostředí po celé vegetační období. Ca2+ podporuje buněčné dělení, stabilizuje buněčné membrány a stěny, ovlivňuje nepřímo aktivitu enzymů, neutralizuje a váže některé organické kyseliny, podporuje tvorbu kořenů a kořenového vlášení, klíčivost semen, zvyšuje odolnost proti chorobám, škůdcům a mrazu. Má pozitivní vliv na sorpci a rozpustnost živin, na změnu půdní reakce (pH), kladně ovlivňuje strukturu půdy (pórovitost, průsak vody), podporuje aktivitu mikroorganismů. Pro vápnění půdy je vhodné období podzimu, zimy a časného jara, optimální interval vápnění je 1x za 3 – 4 roky, v sadech 1x za 8 let. Vápnění neprovádíme v kombinaci s chlévským hnojem (vyprchal by dusík ve formě čpavku), superfosfátem a dusíkatými hnojivy. Pro vápnění lze použít: mletý dolomitický vápenec, granulované vápno.
Více o produktu a možnost k zakoupení i u našich obchodních partnerů v balení 10 kg a 20 kg na:
https://www.fertistav-eshop.cz/katalog/white-pearl-20-kg-2/
