PODZIM - ORGANICKÁ HNOJIVA

Organickými hnojivy vracíme do půdy živiny, které rostliny odčerpaly v průběhu vegetačního období. Ideální dobou pro aplikaci je podzim…

Humus vzniká přeměnou organických látek v půdě - z odumřelých zbytků rostlin, živočichů a mikrobů, smíchaných s minerálním podílem půdy. Tyto látky jsou v různém stupni přeměny. Procesem mineralizace dochází díky bakteriím, houbám, plísním, vodě a různým teplotám k rozkladu na jednoduché minerální látky (např. H₂O, CO₂, H₂S, NH₃ ). Díky bohaté biologické aktivitě vznikají procesem humifikace organických sloučeniny. Tyto dvě fáze probíhají současně a jsou úzce propojeny. Humus je nejúrodnější složka půdy, udržuje v sobě bohatý život, funguje jako zdroj živin pro rostliny, zadržuje vodu v půdě a omezuje vodní erozi půdy, provzdušňuje půdu.  

Pro tvorbu humusu jsou z pohledu původu zásadní hnojiva statková, vyznačují se velkým objemem a pochází ze zemědělské prvovýroby. Do této skupiny patří hnojiva stájová (chlévský hnůj, kejda, močůvka, hnojůvka), komposty, zelené hnojení, sláma na hnojení, ostatní organická hmota (např. rašelina).

Zelené hnojení  - zaorávání zelených rostlin, které byly na daném pozemku k tomuto účelu vypěstovány, s cílem obohatit půdu o organickou hmotu a živiny. Zaorání zeleného hnojení provádíme co nejpozději, při průměrné denní teplotě půdy pod 10 °C, na lehkých půdách zapravujeme až do hloubky 25 cm, na těžkých půdách volíme mělčí zapravení. Porost je před zaoráním nebo zarytím nutné uválet, pokosit nebo rozsekat. Rychlost rozkladu v půdě je závislá na tepelném, vzdušném a vodním režimu v půdě i na druhu rostlin (lze použít např. hořčici, pelušku, bob, lupinu, vikev, pohanku,…).

Kompost – je tvořen zejména dobře rozložitelnými zbytky organického původu (rostliny, plevel, kuchyňské odpady, listí…), všechny druhy hnoje, může se přidat popel… O rozklad se postarají houby, bakterie, roztoči, červi a drobní živočichové. Kompost je zralý zpravidla po 2  až 3 letech, během zrání kompostu ho 1 – 2x „přeházíme“. Vyzrálý kompost tvoří tmavou, kyprou, drobtovitou hmotu bez zápachu, ve které nelze rozeznat strukturu původních komponent. Na lehčích půdách se hnojí kompostem ve 2-3 letých cyklech, na těžších půdách 1x za 3-4 roky. V intenzívním zelinářství je možné hnojit každé 2 roky. Dávka na 1m² záhonu je cca 4kg kompostu.

Stájová hnojiva - pravidelné hnojení je pro udržení půdní úrodnosti nezbytné, zapravujeme do půdy ideálně v podzimním období, v intervalu cca 1x za 3 – 5let, v doporučených dávkách s ohledem na  jednotlivé plodiny. V 1. roce od aplikace uvolní zapravený hnůj cca 50% živin, ve 2. roce 30% živin a ve 3. roce 20 % živin. Nedostatek chlévského hnoje lze nahradit fermentovaným např. peletovaným kravským hnojem. Jeho aplikace není vázána na vegetační období, má univerzální použití ke všem rostlinám, na všechny typy půd, je bezpečný z hlediska dávkování, manipulace i skladování.

Více o produktu a možnost k zakoupení u našich obchodních partnerů v balení 10 kg na:                                                                                                https://www.fertistav-eshop.cz/katalog/kravsky-fermentovany-hnuj/